poslední aktualizace 1. 12. 2024

Často kladené otázky

K zaměření gymnázia (záložka na této stránce)

Ke studiu obecně (záložka na této stránce)

K cizím jazykům (záložka na této stránce)

K přijímacímu řízení (záložka na této stránce)

K zaměření gymnázia

Gymnázium je zaměřeno na novodobé dějiny. Znamená to, že je určeno především pro ty, kteří budou chtít studovat historii na vysoké škole a zájemci o ostatní obory už u vás takové uplatnění nenajdou?

V žádném případě. V celé České republice nastupuje každým rokem na univerzity jen pár desítek nových studentů historie. Byli bychom velmi naivní, kdybychom předpokládali, že zrovna oni budou studovat na našem gymnáziu. Naše škola tedy není primárně zaměřena na mladé historiky, i když právě oni zde najdou značný prostor pro uplatnění svých zájmů. Je zaměřena na všechny inteligentní mladé lidi, jimž chce nabídnout nadstandardní seznámení s odkazem naší nedávné historie.
Porovnáte-li náš učební plán s učebními plány ostatních gymnázií, snadno zjistíte, že obsahuje podobnou hodinovou dotaci matematiky, fyziky, chemie a dalších předmětů. Své zaměření na technické, přírodovědné a jiné podobné obory mohou studenti rozvíjet i prostřednictvím volitelných předmětů - úplně stejně jako na jiných gymnáziích.

Není pozornost, kterou věnujete naší "národní historii", v dnešní době přežitkem? Nepatří to vaše "vlastenectví" někam do minulosti?

Tak to si rozhodně nemyslíme. Odmítáme myšlenku, že vlastenectví či úcta k národním hodnotám jsou nějakou vyčpělou rekvizitou z 19. století. Samozřejmě souhlasíme, že je třeba mít úctu i k jiným národům či etnikům a že je možné se jejich kulturou vzájemně obohacovat. Ale nesouhlasíme s názorem, že pojem národa se musí rozplynout v nějaké beztvaré "multikulturní" směsi. Český národ zde žije více než tisíc let, má svou úctyhodnou historii, tradici a kulturu, která prostupuje celým naším životem. Má zde své hluboké kořeny, od nichž se nemůžeme a nesmíme odtrhnout. Kdybychom to udělali, ztratíme vědomí souvislosti s generacemi našich předků a staneme se pouhou loutkou v prostředí jakýchsi okamžitých zájmů a krátkodobých potřeb. A navíc neobstojíme ani ve srovnání s okolním světem. Podívejte se do vyspělých zemí Evropy i celého světa: Vlastenectví a národní hrdost tvoří jeden ze základních pilířů jejich úspěchu. I my musíme jít stejnou cestou. Zvláště, když opravdu máme být na co hrdi.

Co si mám představit pod "nadstandardními podmínkami" pro výuku novodobých dějin na GMH?

Samozřejmě tím nemíníme jen zajištění kvalitní výuky dějepisu a seminářů zaměřených na historii, ale především skutečnost, že naši budoucí studenti mají jedinečnou možnost setkávat se s historiky a pamětníky, jimiž disponuje Klub Milady Horákové či různé odborné instituce, a to například při tematických programech, jako je Týden novodobých dějin. Taková setkání mohou studenty gymnázia velmi obohatit a poskytnout jim věrohodné a ucelené informace o naší nedávné historii.
Tyto programy pochopitelně nevycházejí vstříc žádné "politické objednávce" a nemá v nich místo jakákoliv politická agitace. Cílem je přesný opak - studentům názorně ukázat, jak zaslepená politika či fanatická ideologie ničí základní lidské hodnoty, a tím přispět k tomu, aby se podobná devastace života celé společnosti i jednotlivých lidských osudů už nikdy v budoucnu neopakovaly.

Ke studiu obecně

Myslíte si, že studium na GMH bude pro studenty zajímavé a zábavné? Nebude to samé "biflování"?

Jsme přesvědčeni, že studium by nemělo být nudné, zároveň by však nemělo mít podobu rozjuchané estrády. Náročnost, znalost a vědomost nepokládáme za neslušná, zapovězená slova. Chceme-li o něčem diskutovat, musíme o tom něco vědět, jinak bychom zaměňovali diskusi za tlachání. Ani současný výchozí koncepční dokument - rámcový vzdělávací program pro gymnázia – nenutí školy ke snižování nároků na studenty, spíše naopak: gymnaziální prostředí je v něm charakterizováno slovem "náročné". Také však dobře víme, že ty čtyři roky na gymnáziu by studenti neměli strávit jen namáhavým studiem, ale i objevováním a uplatňováním svých schopností, pěstováním svých zájmů či studentskými recesemi. I k tomu chceme studentům našeho gymnázia vytvářet potřebný prostor.

Bude výuka na GMH otevřená reformním proudům našeho školství, anebo bude spíše "tradičně zatuchlá"?

Nemyslíme si, že "otevřenost reformním proudům" znamená vždy pokrok a že "tradiční výuku" lze naopak vždy spojovat se "zatuchlostí". Zastáváme názor, že škola nemůže připomínat zkamenělinu, která přetrvává v čase bez jakékoli změny a odolává jakýmkoli vnějším vlivům, zároveň jsme však přesvědčeni, že uskutečňovat "zásadní reformu" tím, že přejmenujeme předmět zvaný "český jazyk" na "sociolingvistickou aplikaci mateřštiny" a do hodin literatury se budeme převlékat za Boženu Němcovou či Franze Kafku, je cesta do pekel, nikoli k nebeským výšinám českého školství.

Jak vypadají maturity? Mají nějaké zvláštní podmínky, například povinnou maturitu z dějepisu?

Maturity mají u nás stejnou podobu jako na jiných gymnáziích a nejsou omezeny žádnými podmínkami kromě těch, které jsou dány zákonem a vyhláškou. Maturanti si kromě českého jazyka (ten je podle předpisů povinný pro všechny) mohou volit zcela svobodně. Bližší informace najdete na stránce věnované maturitním zkouškám na GMH.
 

Kolik procent vašich absolventů se po maturitě hlásí na vysoké školy a jaká je jejich úspěšnost při přijímacích zkouškách?

Takové číslo mělo jistou vypovídací hodnotu ještě někdy v 90. letech minulého století, ale od té doby se situace změnila natolik, že by nyní žádnou významnou informaci neposkytovalo. Na vysoké školy se hlásí prakticky všichni naši maturanti, podávají hned několik přihlášek na různé obory - podobné je to i u absolventů jiných gymnázií – a téměř všichni se na některou vysokou školu dostanou. Maturanti GMH se hlásí na široké spektrum oborů humanitních, společenskovědních i přírodovědných a mnozí už jsou jejich úspěšnými absolventy, někteří své „pomaturitní“ roky zahájí pobytem v zahraničí a začátek vysokoškolských studií o nějaký čas odloží, takže i když bezprostředně po maturitě nepatří do kolonky „přijat na VŠ“, neznamená to, že za další rok či dva se tito naši absolventi nemohou stát nadějnými vysokoškoláky.
 

Kolik je na GMH „propadlíků“ u maturit?

Naprostá většina našich maturantů úspěšně absolvuje tzv. "státní" i "školní" část maturitních zkoušek, opravnou maturitní zkoušku z některého předmětu musí skládat zhruba 1 až 2 maturanti v ročníku.
 

Jaká pravidla chování pokládáte za důležitá ve vztahu mezi profesory a studenty?

Studenti i jejich profesoři mají nárok na vzájemné slušné chování a respekt. Studenta gymnázia chápeme jako svobodnou myslící bytost, která má právo na kultivované vyjadřování svých názorů, nikoliv však na drzost a aroganci. Jsme toho názoru, že student si vedle svých práv musí být vědom i svých povinností. Odmítáme ponižování mladých lidí, posměch kvůli případným nezdarům ve studiu či „demonstraci síly“, stejně jako projevy nevychovanosti, hulvátství či ignorantství, často mylně pokládané za originalitu, svobodomyslnost a spontánnost.

K cizím jazykům

Jaké cizí jazyky je na GMH možné studovat?

Kromě výuky anglického jazyka nabízíme jako druhý cizí jazyk němčinu, francouzštinu a španělštinu. Všechny tyto jazyky se v současné době vyučují ve všech čtyřech ročnících našeho gymnázia a mají čtyřhodinovou týdenní dotaci, v případě dostatečného zájmu se od 3. ročníku otevírají i volitelné předměty „konverzace v cizím jazyce“ v rozsahu dvou hodin týdně.
 

Pokud uchazeč studoval již dříve některý cizí jazyk, který se vedle angličtiny vyučuje jako "druhý", může na GMH ve studiu tohoto jazyka pokračovat ve skupině pro pokročilé?

Otevření "skupiny pro pokročilé" možné je, ale je to podmíněno dostatečným počtem "jazykově pokročilých" studentů, tedy alespoň 12. Pokud je pokročilých málo, musíme jazykovou výuku přizpůsobit začátečníkům. Je třeba otevřeně konstatovat, že v minulých letech bylo studentů, kteří měli předchozí průpravu pro pokročilejší studium druhého cizího jazyka, vždy méně (zhruba 3 až 5), než kolik jich je zapotřebí pro zřízení „pokročilé“ skupiny.
 

Podílejí se na výuce cizích jazyků na GMH také rodilí mluvčí?

Ano, mezi našimi učiteli jsou rodilí mluvčí, kteří se spolu s plně kvalifikovanými českými učiteli podílejí na výuce angličtiny a španělštiny, vyučující německého a francouzského jazyka mají pak intenzivní kontakty s německy mluvící, resp. frankofonní částí světa. Rodilí mluvčí vyučují také anglickou a španělskou konverzaci.
 

Pořádá vaše škola také studijní zájezdy do zahraničí?

Ano, pokud to situace umožňuje a svět není ochromen např. pandemií koronaviru, mohou zájemci z řad našich studentů absolvovat zájezdy do Francie, Velké Británie, Španělska a dalších zemí. Specifickou kapitolou je pak naše dlouholetá spolupráce s budapešťským Gymnáziem Jánose Aranye – cesty do Budapešti a jejího okolí jsou zaměřeny především na poznávání novodobých středoevropských dějin a v programu bývá i návštěva tamní partnerské školy, přičemž znalost maďarštiny nutná není, komunikačním jazykem při této akci je angličtina...

K přijímacímu řízení - dvě třídy 1. ročníku

Jakou váhu mají jednotlivá kritéria při přijímacím řízení?

Při přijímacím řízení uplatňujeme model "1:1:1", tj. "dosavadní prospěch – test z českého jazyka – test z matematiky". Třetinovou váhu měl tedy dosavadní prospěch uchazeče ze ZŠ či odpovídajících ročníků víceletého gymnázia, další dvě třetiny tvořily výsledky, jakých uchazeč dosáhl v jednotných ("státních") testech z českého jazyka a z matematiky.
 

Na jiných gymnáziích se na prospěch ze ZŠ v takové míře nehledí. Proč u vás ano?

V porovnání s některými pražskými gymnázii skutečně zohledňujeme prospěch ze ZŠ ve větší míře. Navzdory známému faktu, že náročnost klasifikace se na jednotlivých školách liší, máme statistikou podložené výsledky, které ukazují, že studijní výsledky našich studentů korelují s prospěchem na ZŠ zřetelně lépe než výsledky jednotných přijímacích zkoušek. Díky našemu velmi úzkému propojení se ZŠ Na Planině (a dalšími ZŠ Prahy 4) také dobře víme, že tradované pověsti o "základkách sázejících jedničky zadarmo" patří spíše do říše mýtů než reality.
 

Kolik tříd 1. ročníku čtyřletého studia otevřete pro příští školní rok?

Podobně jako v minulém roce otevřeme 2 třídy všeobecně zaměřeného čtyřletého studia, přijmeme tedy 60 uchazečů. V GMH máme nyní 2 třídy v každém ročníku.

Jaký byl zájem o studium na GMH v minulém roce a jakých výsledků dosáhli přijatí uchazeči?

Pro školní rok 2024/2025 podalo přihlášku celkem 173 uchazečů. Po přijímacích zkouškách a rozřazení uchazečů Cermatem jsme přijali 60 uchazečů do dvou tříd prvního ročníku.
Výsledkově nejúspěšnější přijatý uchazeč získal 145 bodů ze 160 možných, celkový výsledek posledního přijatého uchazeče byl 117, 67 bodů (tento uchazeč se umístil na 149. místě v pořadí).
Všichni uchazeči byli přijati v prvním kole, další kola přijímacího řízení jsme nepořádali.
 

Vypisovali jste další kola přijímacího řízení?

Ne, přijímací řízení do 1. ročníku GMH bylo podobně jako v předchozích letech ukončeno již po 1. kole, v němž byla kapacita obou nových tříd dostatečně naplněna. Podobný stav předpokládáme v nadcházejícím přijímacím řízení.

Proč nepořádáte přípravné kursy pro uchazeče nebo nějaké "přijímačky nanečisto"?

Přípravné kursy k přijímacím zkouškám nepokládáme za účelné. Uchazeč je v případě jejich konání závislý na tom, zda se jeho rodiče rozhodnou za tento "trénink" před zkouškami zaplatit či nikoliv (což pak zvýhodňuje část uchazečů oproti jiným), navíc materiály pro přípravu si každý v současné době může zdarma vyhledat na internetu, je jich více než dost.